Zajímavosti

Zámek

pozdně barokní šlechtická usedlost ze 3. čtvrtiny 18. století se zachovanou dispozicí a některými detaily vybavení. Slezské Pavlovice byly ve 13. století lénem olomouckého biskupství. Doba vzniku zdejší tvrze není přesně známa, ale pravděpodobně tu stála již ve druhé polovině 14. stol., za leníka Jindřicha z Fulštejna. Někdy v polovině 15. stol. za Supů z Fulštejna byla tvrz přestavěna na renesanční zámek neznámé pdoby. Dnešní podoba zámku je z poloviny 18. stol., kdy za Jana z Mattencloit došlo k pozdně barokní přesatvbě tohoto šlechtického sídla. Mattencloitové vlastnili zámek i za první republiky, kdy postupně přešel do majetku rodiny Justovy, která jej vlastnila do roku 1945. Po válce se ze šlechtického sídla stalo sídlo státního statku. V roce 1961 byl zámek přidělen n.p. Zdravotnické zásobování Praha, podobně jako jiné zámky byl v tuto dobu opravován. Dnes je v majetku Pozemkového fondu České republiky a několik let neustále chátrá.

 Filiální kostel sv. Ondřeje

jednolodní, úplně dochovaná pseudogotická architektura v regionu z roku 1853. Vybudován byl podle návrhu italského architekta Giovanniho Meretty. V roce 1957 spadla chátrajícímu kostelu věž. Byla zhotovena nová v menším provedení. Další rekonstrukce probíhala v letech 1988-1992. V témže roce byl kostel znovu vysvěcen.

 Socha sv. Jana Nepomuckého

hodnotná barokní socha z 2 pol. 18. století stojí uprostřed obce. V roce 2005 byla opravena do původního vzhledu.

Švédský sloup 

byl postaven v době odchodu Švédů za hranice Olomouckého biskupství po ukončení třicetileté války. Při úpravě státních hranic s Polskem v roce 1959 se sloup ocitl na polském území. Pět metrů vysoký trojboký obelisk, který stojí na hranici tří obcí. Sloup nechal postavit Johann Georg Gottfried Kotulinski von Kotulin und Friedberg - dávný majitel Slezských Pavlovic. Vybudoval ho v roce 1633 jako hraniční mezník v nejvyšším bodě okolí (257,9 m.n.m.). Bylo to díkůvzdání za odchod švédských vojsk, která pustošila zdejší oblast v době třicetileté války. Johann Gottfried Kotulinski byl v době švédských nájezdů několikrát zajat a jeho usedlost rabována. V minulosti bylo na obelisku umístěno sousoší Svaté Trojice, ale bylo zničeno v 18. století v průběhu tzv. slezských válek.

Pomník obětem 1. světové války

nedaleko sochy sv. Jana Nepomuckého v centru obce.

Přírodní rezervace Velký pavlovický rybník 

nachází se před příjezdem do obce na hranici katastrů tří obcí Hlinka, Osoblaha a Slezské Pavlovice. Přírodní rezervace je tvořena obtokovým rybníkem, na jehož březích se daří rozsáhlým porostům rákosu. Je zastávkou tažných ptáků pži jejich jarním a podzimním tahu a hnízdiště vodních ptáků, žijí zde vzácné druhy živočichů. V letech 1987-1995 zde bylo zjištěno 153 druhů ptáků, z toho 98 hnízdí přímo v lokalitě, 33 hnízdících je zařazeno mezi druhy zvláště chráněné. Patří mezi ně čírka modrá, bukáček malý, chřástal vodní, bekasína otavní a rákosník velký. V období jarního a podzimního tahu zde můžeme pozorovat volavku bílou, bukače velkého, kvakoše nočního, orlovce říčního či kolihu velkou. Kromě ptáků si zdejší lokalitu oblíbila řada vodních a mokřadních živočichů a to kuňka obecná, rosnička zelená a skokan skřehotavý. Nejrozsáhlejší území rezervace pokrývají porosty rákosin a orobince. Na vodní ploše se daří lakušníku vodnímu. Na hrázi rybníka byly vysázeny pro její zpevnění duby letní. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1999 na rozloze 30,76 hektarů.

Přírodní rezervace Džungle

tři kilometry od Pavlovic na česko-polské hranici nedaleko soutoku řeky Osoblahy a říčky Prudnik. Cesta k ní není značená - za obcí nejprve narazíme na Malý pavlovický rybník a dále ještě asi dva kilometry mezi poli než po levé straně narazíme na tabulky Přírodní rezervace. Džungle se vyznačuje pozůstatky luhu s velkými starými duby, vrbami a olšemi a své útočiště tu našlo několik různých druhů obojživelníků a ptáků. Díky zdejšímu bohatému výskytu sněženky předjarní nebylo na tomto území v sedmdesátých letech 20. stol. provedeno odvodnění a zúrodnění půdy. Ve zdejší lokalitě je nivní půda díky nedalekým tokům řek Prudniku a Osoblahy. V místech dnešní rezervace byl původně rybník, dnes je z něj mokřad, ve kterém se daří ostřicím, chrastici, rákosu a na okraji olším a vrbám. V rezervaci  žije několik druhů chráněných obojživelníků a plazů a to čolek obecný, rosnička zelená, skokan zelený, ostronosý a krátkonohý, kuňka žlutobřichá, ropucha obecná a zelená, ještěrka obecná, slepýš křehký a užovka obojková. V přírodní rezervaci se uhnízdilo také několik druhů ohrožených ptáků a to žluva hajní, strakapoud prostřední, žluna šedá a datel černý. V době hnízdění je možné ve zdejší oblasti spatřit u nás vzácného jeřába popelavého. Toto území bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 2002 na území 9,95 hektarů.