Zajímavosti

 

Zámek

- původně středověká tvrz postavena na přelomu 15. a 16. století. Rod Supů z Fulštejna zde v rozmezí let 1548 až 1565 nechal postavit zámek. Ten převzali Sedlničtí z Choltic, jimž byla majetek později zkonfiskován pro jejich účast v protihabsburském povstání. Novým vlastníkem s estal hrabě Maxmilián z Dietrichštejnu. Roku 1630 je prodal za 15 000 zlatých Jiřímu, svobodnému pánu z Hodic. Začala tak nová éra panství i zdejšího zámku. Důležitou postavou byl Albert Hodic, studoval ve Vídni a procestoval mnoho zemí, obdivoval italské památky. Po otci zdědil Slezské Rudoltice, Dolní Povelice a Fulštejn. Navíc se bohatě oženil a se svou ženou vévodkyní Sofií von Brandenburg-Bayreouth se rozhodli rudoltické sídlo zcela změnit a přestavět na honosné sídlo. V nadzemní části se nachází 60 obytných a slavnostních místností. Společenským střediskem je taneční sál s portréty předků Hodiců na stěnách, sochami a s erató na stropě. Autorem štukových ozdob byl sochař Schubert.Jídelna je vyzdobena obrazy antických bohů, sousoším císaře Josefa II. a pruského krále Bedřicha. V sále múz můžeme vidět Apollona s múzami a portály slavných mužů. Ke studiu slouží knihovna. Pokoj přátelství s bustou císařovny Marie Terezie a oslavným nápisem. Otočíme se dokola a před námi se objeví, jakoby na oltáři, socha hraběte Alberta Hodice s deskou, na níž jsou zobrazeny jeho Rudoltice. K církevním účelům slouží zámecký kostel s cennými obrazy a varhany. Zámek je obklopen romanticky pojatým parkem. Rudoltický zámek se stal jedním z kulturních center Slezska. Kulturní dění představovalo zámecké divadlo a jeho kapela. K významným hostům rudoltického zámku patřil i francouzský filozof Voltaire. Mezi zdejší hosty se počítal i pruský jrál Bedřich II. či rakouský císař Josef II. Po Hodicově smrti v roce 1778 však spěl zámek k rychlému úpadku. Nový správce nechal prodat věci ze zámecké kaple, umělecký nábytek a cennosti. Dnes v Rudolticích najdete pouhé zbytky dávné nádhery. V roce 1875 se ze zámku rozprodaly poslední cenné věci. Majitelé se po té rychle střídali, nikdo se o zámek příliš nestaral a tak snaha hraběte Hodice vybudovat zde honosné sídlo a centrum vzdělanosti a společenského života, přišla v niveč. Od roku 1942 zde sídlilo pracoviště Goebbelsova ministerstva propagandy, které odtud předávalo infromace přímo do Hitlerova hlavního stanu. Ke konci války zde sídlilo výcvikové středisko Hitlerjugend. Po válce sloužil zámek jako sídlo MNV a státního statku, pak sklad slámy, potom zůstal zámek prázdný a chátral. Rekonstrukcí v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století byla budova zámku opravena a sloužila potom jako sklad podniku Zdravotnické zásobování. V květnu roku 2004 se správcem budovy stala obec Slezské Rudoltice, která se snaží o restauraci zámku a v letních měsících jej každý víkend zpřístupňuje veřejnosti.

 

Kostel sv. Kateřiny

- novorománský kostel postavený v letech 1871-1873 na místě mnohem staršího románského kostela. V roce 1875 byl zasvěcen sv. Panně a mučednici Kateřině. Přitom byly vyzdviženy ostatky zde pohřbených členů rodu Hodiců, mezi nimi i Alberta a jeho manželky Sofie, uloženy do rakví a pochovány uprostřed hlavní kostelní lodi nového chrámu. Hřbitov kolem kostela byl v roce 1804 zrušen.

 

Památník občanům padlým v 1. sv. válce

- postaven v roce 1921 před kostelem

 

Socha Panna Maria Immaculata

- barokní mariánská socha z období Hodiců vztyčená na náměstí pro ochranu obce před morovou nákazou. Na mohutném podstavci je upevněna zeměkoule, na které stojí dva  a půl metru vysoká socha zašlapávající hlavu hada s lunou u nohou a s pohledem k východu. V sepjatých rukách drží kovovou lilii a kovová obruč propletená růžemi zdobí hlavu.

 

Obora Víno

- zřízena v roce 1975 na ploše 438 hektarů původně pro černou zvěř, není volně přístupná. Celková délka oplocení je 10,5 km. V roce 1981 bylo do obory dovezeno asi 20 kusů nekvalitní dančí zvěře, v roce 1982 byla obora rozplocena na část pro dančí(50 kusů) a část pro černou zvěř(100 kusů). V roce 1985 bylo nakoupeno 30 kusů kvalitní dančí zvěře z Maďarska. Obora je ve správě Lesů ČR, s.p. Hradec Králové. Po roce 2007 prošla obora rozsáhlou rekonstrukcí. V roce 2009 bylo zakoupeno několik kusů kvalitní černé zvěře karpatského původu, do pěti let tak dojde k významnému zkvalitnění chovu.

 

Kostel sv. Jiří Pelhřimovy

- postaven v druhé polovině 13. století, zdevastovaný. Dnes v majetku Hnutí Duha, která se snaží o jeho postupnou obnovu